Město Loštice

Historie Loštic v datech

Od 13. století do roku 2010. Zpracoval Petr Fialek.
Židovská komunita. Zpracoval Luděk Štipl
1208  - pravděpodobně založen kostel
1267- první zaručená zpráva o Lošticích se vztahuje k roku, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka (1245-1281) přikoupil od jistého Petra z Loštic tři popluží u Mohelnice. Loštice byly založeny někdy ve 2. polovině 13. století jako trhová ves, která navázala na starší slovanskou osadu
1353 - Loštice byly pravděpodobně povýšeny na město, k tomuto datu se slaví výročí založení města
1371-1378 - Loštice držel Půta z Vildenburka, sídlící přímo v Lošticích
1378 - jsou již Loštice výslovně uváděny jako městečko. Pravidelně se zde konaly trhy týdenní i výroční svatopetrské
1382 - přešly Loštice do držení markraběte Jošta
1406 - Lošticím se podařilo odkoupit právo odúmrtí, tedy právo svobodného odkazování majetku
1414 - převzal bouzovské panství, kam tehdy připadaly i Loštice, Boček z Kunštátu a na Poděbradech. Po jeho smrti zdědil panství jeho syn Boček mladší. Po smrti Bočka ml. panství připadlo jeho nezletilému synovi Jiřímu z Poděbrad, pozdějšímu jedinému českému králi zvolenému z řad šlechty. Jeho poručníkem byl ustaven Heralt z Kunštátu a na Líšnici. Jiří z Poděbrad se správy svého panství ujal až v roce 1444.
1464 - od krále Jiřího z Poděbrad se dostalo právo druhého výročního trhu
1474 - vlastní Loštice Boček Kuna z Kunštátu. V této době byli zřejmě loštičtí zbaveni robot k panskému dvoru
1481 - vybírají Loštice mýto. Před koncem 15. století Boček Kuna prodal bouzovské panství s Lošticemi Hanuši Haugvicovi z Biskupic
1532 - Václav Haugvic, Bočkův syn, převedl na Loštice dědičné fojtství stojící u kostela. V témže roce byla založena první městská kniha a poprvé se připomíná radnice umístěná zpočátku na č. p. 52. Teprve později (1581) byla přestěhována do nově zakoupeného většího domu č. p. 66, kde zůstala po několika přestavbách do současnosti
1536 - se v Lošticích poprvé jmenuje purkmistr
1544  - nejstarší písemná zmínka o přítomnosti Židů v Lošticích
1554 - založen židovský hřbitov
1546 - prodal Václav Haugvic bouzovské panství s Lošticemi Prokopu Podstatskému z Prusinovic
1554 - 11. června - Prokop Podstatský potvrdil statuta cechu ševcovského, rozšířená ještě o zvláštní závazný řád týkající se cechovních poplatků, pokut a prodeje zboží. V polovině 16. století tak byly Loštice s farou, fojtstvím, mýtem, vlastním dvorem a rozvinutými řemesly, zvláště hrnčířstvím, významným a prosperujícím městečkem.
1571 - získal Loštice spolumajitel sousedního doubravického statku Vilém Záviš Bítovský ze Slavíkovic a na Lechovicích
1571 - postavena židovská synagoga
1577 - vlastní Loštice opět rod Podstatských
1581 - osamostatnila se zdejší židovská obec a v jejím čele stanul samostatný židovský rychtář
1585 - 2. prosince - kupuje Loštice od Podstatských za 12 000 zlatých město Uničov
1585-1619 - hospodářský rozkvět
1635 - požár města
1663 - velké letní povodně
1678 - 27. dubna - velký požár
1690 - velké letní povodně
1712 - první známá zmínka o výrobě tvarůžků
1754 - zřízení místní poštovní stanice
1781 - bylo odňato hrdelní právo
1782 - se v Lošticích připomíná vlastní židovská škola
1787 - uznání městem
1793 - rozšíření školy na školu dvoutřídní
1802 - byl pro potřeby školy upraven chudobinec, který stával v místech dnešního parčíku před školou. Učilo se na ní česky i německy
1819 - založena vlčická papírna
1828 - dokončení výstavby části císařské silnice na úseku z Litovle do Mohelnice, která umožnila spojení Olomouce s Prahou
1834 - bylo v Lošticích 284 domů a 1907 obyvatel a v židovské obci 22 domů a 414 obyvatel
1835 - sehráno první ochotnické představení, kterým byl Klicperův Lhář a jeho rod
1840 - na parcele domu č. p. 108 v Hradské ulic zahájena stavba nového pivovaru
             zahájena stavba císařské silnice z Olomouce do Prahy
1848 - tvořilo loštický katastr více než 540 ha polí, 41 ha zahrad a luk, 60 ha pastvin a asi 224 ha lesů. Z řemeslníků zde byli nejpočetněji zastoupeni ševci, hrnčíři a soukeníci. Ve městě byla křesťanská a židovská palírna, cihelna, dva mlýny, olejna, papírna - od roku 1819, šest hostinců, dvě židovské vinárny, čtrnáct převážně židovských obchodů a židovská trafika. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století zde byla zavedena výroba zápalek. Největším a nejdůležitějším podnikem ve městě byl měšťanský pivovar, který stával v místech sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí
1849 - 17. března - provizorní obecní zákon
1850 - prvním starostou byl zvolen hostinský J. Sommer
         - po správní stránce zanikla samostatná židovská obec
1859 - rozpad cechů
1860 - postaveno sousoší Nejsvětější Trojice
          - znovu postavena Střelnice
1924 v Sokolské ulici otevřeno cvičiště
1926 zavedeno autobusové spojení Bouzov-Loštice-Moravičany
         - opět založen odbor Klubu čs. turistů - KČST
1926 -1927 byl vybudován nový hřbitov
1928 autobusové spojení do Uničova a Zábřeha
         - 9. srpna vypukl v židovské čtvrti požár, který zničil 16 domů a jeho jiskry zapálily dokonce i věž radnice.
1929-1931- systematické dláždění hlavních městských komunikací včetně náměstí
1930 - při sčítání lidu bylo v Lošticích celkem 2 671 osob, z toho:
            1 669 římskokatolíků
               859 členů církve československé
                 57 členů církve izraelské
                    9 členů církve českobratrské
                    1 člen církve rusko-slovansko-evangelické
                    1 člen církve řecko-katolické
                    1 člen církve pravoslavné
                    4 církve evangelické reformní
                 57 bez vyznání
1932 - postavena a slavnostně otevřena hasičská zbrojnice
1933 - hospodářská krize - počet nezaměstnaných dosáhl
             nejvyššího stupně začátkem roku, kdy jich zde bylo 196
1933 - byl dostavěn Husův sbor
1934 - přestavěna a rozšířena budova městské střelnice
         - hromadná otrava ryb v Třebůvce (papírna Vlčice)
1935 - bylo pod mlýnským splavem otevřeno koupaliště
         - založena první skautská družina
1937 - založena fašistická Národní garda
1938 - v okolí se vzmáhá henleinovské hnutí (Loštice byly české)
         - do Loštic se přestěhovala Společenská tiskárna
            a knihkupectví V. Patky ze Zábřehu
1941- byla zakázána činnost Sokola, Orla a Skauta
         - zrušena zemědělská hospodářská škola, do jejíž budovy se nastěhovala německá škola
1945 - v červenci byla založena pobočka Svazu přátel SSSR
        -  10. 7. byly Loštice vráceny k zábřežskému okresu. Po Mnichovu byly připojeny k okresu litovelskému
        -  v srpnu bylo zestátněno sokolské kino 
        - v září odjela na Ostravsko 51 členná uhelná brigáda
        - byla znárodněna městská elektrárna
1946 - byla vydlážděna Žadlovická ulice
        -  26. 5. volby do Národního shromáždění: Podle výsledku byly obnoveny MNV: Strana soc. dem. 507 hlasů (9 členů MNV), Strana lidová 494 hlasů (8 členů MNV), KSČ 462 hlasů (8 členů MNV), Strana národně socialistická 292 hlasů (5 členů MNV). Předsedou MNV se stal František Pokorný
        - 3. 6. bylo nařízeno nové označení Němců. Místo dosavadního písmene „N“ byli označeni žlutou páskou
        - 1. 8. věnoval Karel Pivný, továrník v Lošticích, částku 200 000 Kč na pořízení sanitního auta a na vybavení záchranné  stanice
        - 8. 8. bylo usneseno pojmenovat ulici odbočující z ulice Moravičanské na ulici Bezručovu
        - od 1. 12. 1946 byl zrušen pro Němce zákaz používat veřejnou dopravu
1947 - 21. 3. velká povodeň, zatopeno 82 domů. Na pomoc bylo povoláno vojsko, aby odstřelilo nahromaděný led
        - byla zrušena loštická židovská obec
        - 10. listopadu zadal MNV firmě Jana Sovy zakázku na výstavbu nájemního domu o šesti bytových jednotkách v místě za domem MUDr. Kukuly při silnici k Pešti
        - 14.-17. srpna IV. Sjezd loštických rodáků
1948 - 27. února - sjednocení tělovýchovy
        - 2. března byl ustaven místní akční výbor Národní fronty. Jeho prvním předsedou byl zvolen Bohumil Ošťádal, předseda městské organizace KSČ. Hned na své první schůzi se akční výbor usnesl, aby z místního národního výboru byli odvoláni zástupci strany lidové a národně socialistické
        -  v dubnu bylo nařízeno ministerstvem financí Občanské záložně a Hospodářské záložně v Lošticích sloučení. Nově vzniklý peněžní ústav se pojmenoval Spořitelna a záložna v Lošticích a zatímním vedením byl pověřen Richard Špička, dosavadní prokurista spořitelny
        - při volbách do Národního shromáždění 30. 5. bylo pro Národní frontu odevzdáno 73,3 % hlasů, „tedy mnohem méně procent než na okrese i v celé republice . . . Že volby v Lošticích tak špatně dopadly a že bylo při nich tolik hlasů neplatných a ještě více lístků bílých, mělo dvě příčiny: bylo to smýšlení velkého počtu členů strany lidové a národně socialistické proti lidově demokratickému řádu . . . A byly to letáky s obsahem protilidovým, protivládním i protistátním, které byly po městě v noci před volbou rozšiřovány ve větším počtu. Pro rozšiřování oněch ilegálních letáků byli v den voleb odpoledne zatčeni a k soudu do Olomouce odvezeni: Rudolf Geppert – student, Stanislav Geppert – rolnický syn, Zdeněk Linhart – rolnický syn, Marian Nevrlý – student a Jan Rosulek – student. Amnestií po zvolení K. Gottwalda prezidentem byli propuštěni“. (městská kronika)
        -  mezi první znárodněné podniky v Lošticích patřily textilní velkoprodejny Vojtěcha Pozníčka a Vincence Volka, stavební podnik Huga Šilberského, pila Jana Sovy, pila a parketárna Jana Štencla, továrna na měřidla Jana Rozsypala, pletárna a výroba prádla Karla Karafiáta, papírna ve Vlčicích
        - byla zestátněna mateřská škola
        - sokolskému oddílu kopané byl přidělen pozemek na hřiště pod Židovským lesem (dnešní hřiště)
        - V domě č. 42 na Malém náměstí (Mittág) zřídilo Severomoravské spotřební družstvo prodejnu
        -17. listopadu byl jmenován Klement Gottwald čestným občanem Loštic
1949 - 1. ledna 1949 byl zastaven provoz Rolnického pivovaru
        - začala hromadná likvidace živnostníků. V Lošticích bylo v té době 80 řemeslných živností, 25 obchodů, 10 hostinců a šest soukromých dopravců
        - 5. července v Lošticích okresní sokolský sraz
        - bouzovské polesí bylo vráceno městu
        -  národní podnik Zdar zřídil v domě L. Orálka prodejnu
        -  od 1. 10. bylo zrušeno přídělové hospodářství na chléb, pečivo a mouku
1950 - přípravný výbor JZD
        -  26. 1. první občanský sňatek u MNV. Ženich byl Bořivoj Seidl a nevěsta Vlasta Komárková
        - sčítání lidu: 2506 obyvatel, 821 bytů, 836 domácností
        - začalo ve velkém znárodňování, také se tomu říkalo „hromadné vzdávání se živností“
        - 15. 6. bylo na schůzi MNV jednomyslně usneseno poslat vedení Národní fronty dopis, kterým se odsuzuje rozvratnická činnost zrádců vlasti a lidu
        - 1. 8. byl zrušen hostinec Beseda
1951 - v únoru zavedeny lístky na mouku, chléb a pečivo
        -  pokračovalo rušení živností. Některé byly zrušeny, většina přešla do Komunálního podniku. V březnu bylo do Sdruženého komunálního podniku začleněno: 7 hostinců, 2 knihaři, 1 povozník, 1 pohřební ústav, 1 autodílna, 1 bednář, 1 soustružník dřeva, 1 prodej lahvového piva, 2 trafiky a 2 hostince v Žádlovicích a 2 v Moravičanech
        - v červnu se uskutečnilo lidové hlasování pro mír. Kladně hlasovalo 1868 občanů, dva odepřeli hlasovat
        - 19. 8. bylo občanstvo upozorněno, že nebude dodáván koks a že si proto mají přestavět kamna na uhlí
        -  6. prosince - založen Svazarm
1952 - v dubnu byla otevřena školní stravovna
        -  v květnu se začalo s bouráním starého a se stavbou nového mostu přes Třebůvku
        -  v dubnu začala činnost školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem
        -  v září byla otevřena jídelna v bývalém hostinci u Horáků
        -  v červnu byl ustaven při MNV Výbor žen
        - nepodařilo se obnovit dětské jesle, napřed nebyly místnosti, potom zase nebyly přihlášeny děti
        - 2. 9. navrhl Stanislav Kryl, aby těm ženám, které by mohly vstoupit do zaměstnání a i přes výzvu tak neučiní, byly odebrány potravinové lístky
        - vytvořen samostatný národní podnik Olomoucké tvarůžkárny s dvěma základními závody v Lošticích
        - začal se hrát fotbal na novém hřišti pod Borovým lesem
        - 7. 11. vyhlášena pracovní povinnost ke sklizni brambor pro všechny muže ve věku od 18 do 50 let v délce 8 hodin. 16. a 17. 11. byly v Lošticích uzavřeny všechny prodejny a jejich zaměstnanci se zúčastnili bramborové brigády
        - 25. 11. byl schválen jednosměrný provoz na náměstí
1953 - většina rolníků vystoupila z JZD a opět samostatně hospodařila
        - 10. 2. byla zrušena služba ponocných
        - 1. 6. se uskutečnila peněžní reforma a byly zrušeny závazky z vázaných vkladů. Současně byl zrušen lístkový systém zásobování. Oficiální zprávy hlásily, že projev prezidenta Zápotockého byl přijat bouřlivým potleskem, u obyvatelstva to ale způsobilo velký rozruch
        - 7. listopadu byl po přestavbě otevřen Kulturní dům
        - starý hřbitov byl zrušen a nový předán do správy MNV
        - začalo se s přestavbou radnice
1954 - 19. 2. požádaly Československé státní silnice o předání kamenolomu „Kozí vrch“ z toho důvodu, že jej stejně užívají. Rada MNV nebyla proti
        - v květnu volby do MNV, předsedou zvolen V. Brokl
        - ke 30. červnu byl zrušen loštický starobinec
        - 18. 7. odhalena pamětní deska na domě A. Kašpara
        - 1. 8. bylo v radě MNV projednáno tvoření front před prodejnami masa a bylo usneseno, aby Jaroslav Klein připravil relaci pro místní rozhlas, kterou budou občané poučeni, že je zbytečné tvořit fronty několik hodin před otevřením prodejen
        - 28. 8. byl uskutečněn slavnostní výkop pro kanál na nově vytyčenou budoucí Sokolskou ulici
        - na zasedání rady MNV 5. 10. 1954 byla vzata na vědomí žádost místního akčního výboru Národní fronty, aby předseda MNV nedopustil napříště v zasedání MNV diskusi o náboženských otázkách
1955 - hospodářství Josefa Šmída bylo přiděleno JZD
1956 - 2. srpna byly slavnostně zahájeny práce na výstavbě nového koupaliště. Práce se ale vlekly
        - započato s generální opravou domu č. 72 na náměstí (dnešní pošta - 2008). Práce byly dokončeny v roce 1958. Ze starého domu s klenutými místnostmi byl vybudován dům se čtyřmi moderně vybavenými byty. V přízemí bylo zřízeno zubní a lékařské zdravotní středisko pro II. zdravotní obvod.
        - bylo zjištěno rozšíření mandelinky bramborové
        - 20. 10. uctily Loštice památku profesora Jana Havelky
1957 - založeny Komunální služby města Loštic. Národní výbor pak prováděl drobné opravy chodníků v obci, byl zrušen starý hřbitov a jeho plocha upravena
        -  po rozsáhlé donucovací akci do JZD vstoupilo 42 zemědělců s výměrou půdy 208 ha
1957 a 1958  - uskutečnila se generální oprava školní budovy
1957 - uspořádána řada akcí k 70. výročí úmrtí loštického rodáka profesora Jana Havelky
1958 6. března založen Český zahrádkářský svaz Loštice
        - osada Markrabka u silnice z Vlčic do Jeřmaně byla katastrálně přičleněna k Lošticím
1960 - došlo ke sloučení s JZD Žádlovice
        - v Lošticích zůstali pouze dva soukromí zemědělci
1960 - předsedou MNV v Lošticích se stal František Badal
1961 - sčítání lidu: 2 940 obyvatel, kteří žili v 631 domech a 900 bytech. Mnoho bytů nemělo základní sociální vybavení a přes 80 % z nich bylo bez vody
        - v Sokolské ulici byla vybudována komunikace
        - byla zahájena přestavba domu č. 63 na náměstí
1962 - 13. 3. bylo dosavadní Stalinovo náměstí přejmenováno na náměstí Míru
            -15. 5. se Spotřebnímu družstvu Jednota přidělují prostory bývalé firmy Hauk pro skladiště stavebnin.
        - pětihektarový rybník byl vybudován na Lišničce v trati „Na homkadlech“ (Žadlovický rybník)
        - 31. 12. byl dán na Hraničkách do provozu televizní převaděč signálu. Celou akci financoval MNV Loštice a hlavní zásluhu o jeho zřízení a postavení měl Jan Konečný
     - v Lošticích se prodalo 70 televizorů, 51 elektrických praček, 24 ledniček a 40 vysavačů
1963 - v červnu dokončena výstavba koupaliště
        - s chatou v Borovém lese se počítalo pro zřízení auto-campu. Krajský výbor ČSM, který byl jejím majitelem, ji ale pronajal závodní organizaci ČSM železáren Petra Bezruče, takže z plánů sešlo
        - na podzim bylo započato s výstavbou panelových domů na Sokolské ulici
1964 - 24. května se započalo s výstavbou tribuny stadionu na Sokolské ulici a do konce roku byla stavba až na venkovní omítky dokončena
        - postavena autobusová čekárna na Moravičanské ulici
1965  - vzorná obec k 20. výročí osvobození - první místo
1966 - začal vycházet měsíčník „Hlas Loštic“
        - 15. října 1966 navštívil Loštice předseda vlády J. Lenárt
        - 29. října bylo otevřeno nově zřízené muzeum
1967 - dána do provozu nově postavená samoobsluha na Malém náměstí a bufet v Hradské ulici
        - v Žádlovicích byla svépomocí, pod vedením J. Gajdoše, opravena kaplička
        - 29. 10. před školou slavnostně odhalen památník obětem světových válek
1967-1968  - na fotbalovém hřišti vybudovány nové kabiny
1968 - Husova oslava. 5. července, v předvečer upálení mistra Jana Husa, byl uspořádán průvod z náměstí k Hájku. Na oslavě, které se zúčastnilo přes 1000 lidí, promluvil František Pokorný
        - 21. srpen, okupace republiky vojsky Varšavské smlouvy. V Lošticích se jako první objevují vojáci polské armády
        - 21. srpna mimořádná schůze MNV, která schválila prohlášení OV KSČ ke vstupu vojsk. Na náměstí byly vyloženy podpisové archy, na nichž mohli občané projevit s tímto prohlášením souhlas. Sešlo se 2607 podpisů
        - ve Vlčicích byla vyasfaltována vozovka až k elektrárně
        - od 5. 10. se zavedl pětidenní pracovní týden
1969 - „všeobecný vývoj politických poměrů směřoval ke konsolidaci. Převládal trvalý pokles aktivity a zájmu nesocialistických vrstev. Naproti tomu se podstatně oživila aktivita všech složek komunistické strany. 28. února byl ustaven nový výbor Národní fronty. 14. října se rada města na svém zasedání rozhodla anulovat všechna usnesení a rezoluce, které spočívaly na nesprávném hodnocení tehdejšího politického vývoje, toto rozhodnutí následně schválilo plénum MNV“ – jednomyslně.
        - místní výbor Národní fronty hodnotil vývoj jednotlivých organizací sdružených v NF takto: Z politických stran jde jen o stranu lidovou. Zástupci NF jednali se členy výboru této strany a doporučili jí, aby vyloučila ze svých řad ty členy, kteří projevují protisocialistické smýšlení. Výbor místní organizace Českého svazu protifašistických bojovníků předložil písemné vyjádření, ve kterém kriticky zhodnotil některé své akce z let 1968/69. Šlo především o besedu o poměrech v mírovské věznici v padesátých letech a snahu přejmenovat náměstí Míru na náměstí T. G. Masaryka. Organizace se od těch akcí distancovala.
1970 - 28. dubna byl zahájen provoz v obnovené cihelně ve Výmolech
        - 2. listopadu byl Lošticím přiznán charakter města
        - 4. listopadu byla instalována první přípojka na plyn do rodinného domku Richarda a Vlasty Špičkových v Sokolské ulici
        - k 1. prosinci se uskutečnilo sčítání lidu. Bylo napočítáno 3134 obyvatel, z toho 1669 žen a 1465 mužů
        - byl zbourán dům na Malém náměstí (Mittág). V prostoru za ním byla vystavěna samoobsluha, která byla dána do provozu v roce 1967
        - uskutečnilo se přečíslování domů, které dosud byly označeny popisným číslem v římských číslicích I. až XXIII. Šlo většinou o domy v bývalé židovské čtvrti v ulicích Palackého, Ztracené a Žadlovické. Byl to pozůstatek z doby, kdy v této části města bývalo židovské gheto – samostatná židovská obec, oddělená od ostatního města branami v ulici Palackého a Žadlovické. Původně to bylo 21 židovských domů. Mnohé ze židovských domů byly děleny, některé až na šest dílů a tyto díly nedostávaly samostatné nové číslo, nýbrž číslo lomené – např. IV/1
1971 - v listopadu volby do MěNV. Předseda Jindřich Krňávek, místopř. Petr John. 31 zastupitelů
         - v září dokončena generální oprava silnice v průtahu Lošticemi. Současně s rekonstrukcí státní silnice byla provedena úprava náměstí Míru. Náměstí bylo předlážděno, podél silnice byly zřízeny zelené pásy a bylo vybudováno autobusové nástupiště
1972 - v noci na 31. března vypukl požár na půdě budovy Zemědělského odborného učiliště
        - od 1. 4. byl jmenován tajemníkem MěNV Bruno Hauk
        - ve druhém pololetí roku započala přestavba kina
        - byl schválen výměr k demolici č. 631, bývalého hostince „U Tománků“
        - 23. července vznikl požár v kůlně domu č. 537 na Vlčicích. Požár založily děti, které si tam hrály. Při požáru se udusil jedenáctiletý chlapec
1973 - byl rozšířen plynovod na jižní stranu náměstí Míru a do ulic Žadlovická, Ztracená a Kašparova
        - první příjem signálu barevné televize v Lošticích se uskutečnil v červnu 1973 v rekreačním středisku na Střelnici
        - dokončena rekonstrukce kina započatá v roce 1971. Provoz byl zahájen v říjnu
        - okresním hygienikem zastaven provoz koupaliště
1974 - spojila se jednotná zemědělská družstva v Lošticích, Moravičanech a Pavlově
        - 1. září slavnostně otevřena nová škola pro 1. až 5. ročník, s jejíž výstavbou se započalo v roce 1972
        - dáno do provozu zdravotní středisko v Havelkově ulici
        - v důsledku demolice domu č. 14 na náměstí byla přemístěna prodejna drobných a elektrotechnických potřeb do domu č. 115 (dnešní Rytíř). Kvůli tomu byla zrušena cukrárna. Toto opatření vyvolalo značný odpor
1975 - založen Jezdecký oddíl
1976 - nejvýznamnější akcí roku bylo zahájení stavby mateřské školy
1977 - 1. ročník dálkového pochodu Putování za loštickým tvarůžkem
        - opět zastaven provoz koupaliště
        - započala demolice domů č. 73, 74 a 355 po pravé straně Hradské ulice
1978 -1. ročník soutěže Zlatá podkova Zemědělských novin
          - demolice pravé strany Hradské ulice. K demolici vykoupeny domy č. 75, 76, 78 a 113
1979 - 20. září v Lošticích otevřena první krytá střelnice na šumperském okrese
        - 1. října zřízena při MěNV Drobná provozovna. Naplň její činnosti byly stavební práce. Měla 13 zaměstnanců, vedoucím se stal Stanislav Montág
        -  v rámci likvidace mlýnského náhonu byla opravena křižovatka ulic Hradské a Jevíčské. Přitom se uskutečnila demolice domu č. 89
        - 9. listopadu otevřeno nové nákupní středisko Jednoty na nám. Míru. V budově byly soustředěny všechny dosavadní prodejny Jednoty kromě prodejen potravin v Gottwaldově ulici a na Malém náměstí
1981 - v Hradské ulici byly demolovány domky č. 113 a 114. Tím byl otevřen přístup ke staveništi Domu pečovatelské služby
        - započato s výstavbou Domu pečovatelské služby
1982 - otevřen první zahrádkářský areál na Masnicích
1983  - 6. května, v předvečer oslav 630 let povýšení Loštic na město a sjezdu rodáků byl uveden do provozu Domov-penzion pro důchodce
        - 1. 10. bylo vydáno stavební povolení na stavbu vodovodu. Vlastní stavba začala na jaře 1984.
1984 - zahájena stavba vodovodu
1987 - založen Kruh přátel hudby
        - Na Hájku uveden do provozu vodojem
1989 - 28. 11. schválila rada města postup představitelů MěNV k manifestačnímu shromáždění občanů Loštic na podporu generální stávky dne 27. 11. 1989. Rada vyslovila souhlas s vydaným „Prohlášením občanů města Loštic“ z manifestačního shromáždění, které podepsal jménem MěNV jeho předseda Jan Selinger. Dne 18. 12. bylo zveřejněno prohlášení Občanského fóra v Lošticích, v němž kromě nedůvěry k současnému politickému postoji MěNV a MěV NF byly také požadavky ke změně komisí NV, k přejmenování náměstí Míru a Gottwaldovy ulice a požadavky občanů nespravedlivě postižených po roce 1948 a 1968. Rada schválila pro tato jednání s OF delegaci, kterou vedl Jan Selinger a kterou tvořili L. Kašpar, J. Malík, J. Bílek, M. Hopličková, a J. Pecha. Poslední tři poslanci byli nově jmenovaní. Rada téhož dne 19. 12. 1989 byla seznámena s odstoupením Jaroslava Večerky z pozice mluvčího OF pro jeho výhrady k prohlášení OF
1990 - v Lošticích byly otevřeny dva první soukromé obchody. Primus, potraviny –  E. Vašková (Palackého 58) a Beta, průmyslové zboží – J. Šmelko (Olomoucká 13)
1991 - v Lošticích se hlásili k české národnosti 2 192 obyvatelé a 761 k národnosti moravské. K římskokatolickému vyznání se přihlásilo 1 255 obyvatel, k vyznání husitskému 199 občanů a 941 obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání
        - zahájena stavba rybářské líhně u Haukova rybníka
        - ke dni 31. 5. byla zrušena Drobná provozovna MěÚ
1992 - obnovení Památníku Adolfa Kašpara
1992 - na krátký čas byla v ulici Komenského uvedena do provozu pekárna
        - městský úřad zorganizoval dva pobytové turnusy dětí z oblasti Černobylu, která byla postižena výbuchem atomové elektrárny. První, (2. 8-13. 9.) 16 členná skupina dětí pocházela z Minska a byla ubytována ve 13 rodinách v Lošticích a Vlčicích. Ve druhé skupině (2. 9.-12. 10.) bylo 15 dětí z města Černigova a byli ubytováni ve 14 rodinách v Lošticích, Vlčicích, Žádlovicích a Moravičanech
        - v září odhalena pamětní deska na rodném domě JUDr. Richarda Fischera
        - 29. září schválilo zastupitelstvo města prodej malé vodní elektrárny na Vlčicích
        -15. prosince založen TJ Inva club
1994 - 31. 5. byl ukončen provoz loštického kina
        - v červnu byla městská knihovna přemístěna z budovy radnice do objektu bývalé školky na Trávníku
        - v létě se uskutečnila anketa, zda by byl v Lošticích zájem o kabelovou televizi. Tyto plány vzaly za své pro naprostý nezájem občanů
        - v srpnu došlo poblíž vchodu do kostela sv. Prokopa k nálezu pravěké nádoby z 1. tisíciletí před Kristem
        - od podzimu mohou občané využívat novou pobočku České spořitelny v budově radnice. Při té příležitosti došlo k opravě a nátěru radniční fasády
        - byl uzavřen autoservis v Olomoucké ulici          
        - 9. listopadu založen TRI KLUB Loštice
        - 31. 12. byla otevřena na náměstí restaurace a vinárna „U rytíře“ J. Štiky
1995 - vodovod – byla dokončena V. etapa (Sokolská, K Pešti)
        - pokládka plynovodu v ul. Olomoucká a ve Vejmolech
        - oslavy stoletých „narozenin“ místní školy           
        - 16. 6. oslavy 160. výročí českého divadla a 120. výročí JDO. Byla uspořádána výstava.
        - 23. a 24. září oslavy 60. výročí založení Junáka
        - na rodném domě Adolfa Langa na náměstí byla odhalena pamětní deska
1996 - 14. dubna byl v restauraci U Coufalů odhalen obraz Pavla A. Taťouna
1997 -  velkou část Moravy zasáhly nebývale rozsáhlé záplavy. Loštice zůstaly relativně nedotčeny, město se proto podílelo na pomoci potřebným. Byl zde zřízen sklad humanitární pomoci pro celý okres Šumperk
        - dláždila se ulice Komenského, Malé náměstí, parkoviště, chodníky. Při té příležitosti se zavedl plyn do hlavního uzávěru u fary
        - koncem roku ukončil práci kronikář V. Žák. Po něm práci na městské kronice převzala paní V. Večerková
1998 - v únoru dokončena oprava mostu v Olomoucké ulici
        - v Žádlovicích zrušena pobočka knihovny
2001 - na zasedání zastupitelstva 11. 1. rezignoval z funkce starosty Ing. L. Škoda. Starostou byl zvolen C. Lolek
        - od 1. 1. do 30. 4. probíhala generální rekonstrukce restaurace U Coufalů
        - (z městské kroniky). Pochůzková činnost policie v Lošticích je pojem neznámý, stejnokroj znají občané pouze z televize. Policie konstatuje, že v Lošticích je situace dobrá, zatím se zde nevraždí
        - v noci ze 4. na 5. května došlo v důsledku velkých srážek k problémům na ul. Jevíčské, U Valchy, v prostoru silnice z Loštic do Žádlovic a ve Vlčicích
        - byla ukončena plynofikace Žádlovic
        - v noci z 1. na 2. listopad vyhořel rodinný dům manželů Ščučkových. Město v rámci možností pomohlo a byla upořádána sbírka mezi občany
        - vedoucím hospodářského úseku MěÚ byl do 1. prosince. S. Vacula, po něm nastoupil V. Kindl
        - při sčítání lidu, domů a bytů v únoru 2001 měly Loštice 3068 obyvatel, 761 domů a 1184 bytů
        - z černé kroniky - Rybář, který se zúčastnil setkání na Doubravickém rybníku a někdo mu zcizil úlovek, rozladěn sedl na kolo a jel do Loštic, aby se zastavil v restauraci Na Růžku. Po chvíli vyšel ven a zjistil, že nemá udice ani kolo, celkem za 25 000 Kč
        - veřejné WC v kulturním domě bylo po třech týdnech pro nezájem zrušeno
2002 - volby do zastupitelstva vyhrála ODS s 21,80 %
        - v květnu se uskutečnila oprava kašny na náměstí
        - tajemníkem MěÚ byl od 1. 12. po odstupujícím B. Haukovi jmenován Zbyněk Mekiska
2003 - setkání rodáků 27. až 29. června
        -  myslivci s turisty postavili vyhlídku na Panáčkově skalce
2004 - 22. března se uskutečnil slavnostní poklep základního kamene stavby nové tělocvičny
        - v dubnu byl ve vchodu do restaurace U Coufalů dán do provozu automat na tvarůžkové speciality
        - tvarůžkárna firmy JD ukončila výrobu
        - prezident Václav Klaus navštívil Loštice
        - 31. 12 ukončila provoz jídelna Palomo, dříve JZD
2005 - 1. ledna otevřel L. Konečný ve svém domě č. 260 v Jevíčské ulici nekuřáckou restauraci, kterou nazval „Sirkárna“
        - 7. února byla slavnostně otevřena nová tělocvična
        - 347 občanů a dětí podepsalo žádost o vybudování skateparku
        - 16. června byl slavnostně otevřen nový bytový dům v Hradské ulici
        - Petr Holiš objevil nedaleko lomu pazourky, které používal pračlověk před 20 000 lety
2006 - u příležitosti červnových slavností hudby a tvarůžků navštívil Loštice ministr kultury (ČSSD) Vítězslav Jandák
        - byla vyznačena červenou značkou Stezka lišky Bystroušky (Loštice, Žádlovice, Střítež, Veselí, Doly, Loštice)
        - v říjnu byla uvedena do provozu krytá skateboardová hala. přestavba haly stála 700 000 Kč. Uvažovalo se, že vznikne skateboardový oddíl. Zůstalo ale u plánů
        - 15. 11. byl v budově radnice dán do provozu bankomat České spořitelny
2007 - na sklonku léta byla dána do provozu nová lávka přes Třebůvku v lokalitě Pod Lesem
        - dán do provozu opravený areál „Haukova pila“
2008 - v září započaly práce na generální opravě náměstí Míru. Tyto práce vyvolaly mezi občany jak příznivé, tak i nepříznivé ohlasy. Jednalo se hlavně o osud původní výsadby lip
        - v říjnu začaly práce také na generální opravě kulturního domu
2009 - na přelomu ledna a února bylo rekonstruováno a modernizováno Nákupní středisko - samoobsluha na náměstí
Rekonstrukce náměstí Míru byla ukončena v měsíci červnu 2009. V sobotu 27. června se uskutečnilo slavnostní otevření.
V listopadu 2009 probíhaly dokončovací práce na opravě kulturního domu.
2010 - v lednu započaly zemní práce na protipovodňových opatřeních v rámci akce „Hrázování Moravičan“. Bagry se zakously do zeminy na pravém břehu Třebůvky tzv. Krbcově louce, kde bude v budoucnu rozšířeno koryto řeky a upraven splav.
2011 - při Tříkrálové sbírce se v lednu v Lošticích vybralo 67 054 Kč.
- v noci z 15. na 16. ledna se v Olomoucké ulici zřítila část domu. Událost se obešla bez zranění, protože dům nebyl obývaný.
- druhý stupeň platil v sobotu 15. ledna na Třebůvce, kde na několik hodin řeka vystoupala na více než dva metry. V neděli už ale voda klesala.
 
¨
Židovská komunita
 
1454 - Na základě výnosu vydaného králem Ladislavem Pohrobkem Židé museli opustit Uničov, Olomouc a jiná moravská královská města. Moravští feudálové je však ochotně přijímají do svých poddanských měst. S tímto jevem například přímo souvisí počátky židovského osídlení Úsova a nepřímo i Loštic.
1544 - Nejstarší zmínka o židovském osídlení v Lošticích, kdy zde Žid Beneš koupil dům za 115 zlatých. V té době město patřilo k bouzovskému panství a jeho majitelem byl Václav Haugvic z Biskupic.
1554 - Zřízení židovského hřbitova při silnici do Palonína.
cca 1560 - Výstavba první dřevěné synagogy v židovské čtvrti poblíž farního kostela.
1581 - Ustanovení židovské samosprávy s rychtářem a dvěma konšely v Lošticích a založení samostatné knihy zápisů - Registra obecní židovská. Zřízení židovského obecního domu.
1618-48 - Třicetiletá válka ukončila období prosperity. Celé město včetně synagogy bylo zpustošeno, polovina židovských domů zůstala pustých.
 1651 - Budování nové dřevěné synagogy. Loštická komunita se začala postupně rozrůstat, neboť sem přicházeli vystěhovalci z Polska, Litvy a Ukrajiny, kteří prchali před pronásledováním vyvolaném Chmelnického povstáním (1648 -1656).
1727 - Přemístění židovské čtvrti. Translokační reskript vydaný císařem Karlem VI. nařizoval přemístění židovských obydlí, která se nacházela poblíž katolických kostelů. V Lošticích se výnos vyřešil výměnou domů mezi křesťanskými a židovskými majiteli. Rozvoj obce pokračoval i na nové lokalitě.
1782 - V Lošticích byla zřízena židovská škola. Na žádost židovské obce se výuky z počátku ujal Josef Čáp, učitel místní křesťanské školy.
1805-06 - Rozšíření a přetavba synagogy v klasicistním stylu, jež se dochovala do současnosti.
1848-49 - Revoluční události přivodily reorganizaci státní správy

Zveřejněno: 13.4.2011

Jste zde: Loštice  >  Historie a památky  >  Historie Loštic v datech

 

Kontakty 

Město Loštice
Náměstí Míru 66/1
789 83 Loštice
ID datové schránky: wneb267 Telefon:583 445 101, 731 501 003
Fax: 583 445 193
E-mail: podatelna@mu-lostice.cz
Elektronická podatelna: podatelna@mu-lostice.cz
Bankovní spojení:
1905685379/0800 (Česká spořitelna, a.s. Loštice)
DIČ: CZ00302945
: 00302945

podrobný kontakt  interaktivní mapa 

 

Úřední hodiny 

Městský úřad Loštice
Pondělí 8:00 - 11:30 12:30 - 17:00
Středa 8:00 - 11:30 12:30 - 17:00

Odběr novinek e-mailem 







 Facebookfacebook

Město Loštice je také na Facebooku.

Hlášení závad a poruch 

Poruchy a závady hlašte zde.

Kalendář akcí 

všechny akce  Akce v celém regionu

Návštěvnost: (od 1. 4. 2011)  |  podrobné statistiky